mlok

Vystudovaná architektka živící se vzděláváním lidí, se zálibou v tanci, hudbě a se závislostí na čokoládě. Má ráda umění, čte Pratchetta, miluje kytky – podle toho to taky u nich doma vypadá :-), má ráda koně a lidi.

Poprvé jsem byla na Tvrzi v roce 2005. Co k ní říct, byla prostě nezapomenutelná... Ondráš složil "Valašské regé", další oblíbený hit byl "Červená se, řepa řepa". Jako ročník jsme uzavřeli sázku s Jupíčertem, který zpochybnil naši žravost, samozřejmě že jsme vyhráli a Jupíčert měl pak několik dní poněkud jednotvárný jídelníček. Ráda vzpomínám na všechna ta malá vítězství, teorie o pohybu kouře a padání namazaného krajíce.

Jednoduchost. Tvrz je jedna z mála věcí, která mě donutí zpomalit ze sprintu pracovního týdne do procházkového tempa, kdy najednou vidím, že ty šmouhy kolem jsou vlastně stromy, lidi a tak...

Část stěn hrázděného přístřešku, co jsme stavěly s Jankou. A ještě si pamatuji to puzzle, když jsme tam skládali kamennou podlahu.